Náš trénink se skládá z důkladného rozehřátí organismu, a věřte, že je důkladné. Pocítíte celé tělo, zda ještě můžete, či ne. Každopádně ale příprava i z hlediska fyzické kondice je nutná, takže náš trenér ví, co dělá, i vidí, kde máme ještě rezervy. Následuje důkladná rozcvička formou strečinkového protahování, které je nutnou prevencí před úrazem svalů či kloubů. Protažení je nutné, a i příjemné pro dnešní spíše sedavý způsob práce většiny lidí, i dětí navštěvujících školu. Pak se pustíme do samotného cvičení karate, v pondělky cvičíme jednotlivé techniky, na místě i v chůzi, s tím souvisí i nácvik kata. Ve čtvrtky je to spíše zaměřené na trénink ve dvojicích, a nácvik sportovního zápasu=kumite, a s tím související fyzická příprava na sílu i rychlost. Také nacvičujeme i různé sebeobranné techniky. Zápas a soutěž v kata představují dvě tváře novodobého karate. Kumite představuje tu dravou, vzrušující, kata zase estetickou, krásnou a klasickou.
Technická příprava na nácvik kata je ve zvládnutí jednotlivých technik, které se cvičí v daném sledu za sebou. Mnohokrát se opakovaně cvičí jedna kata tak, aby se zautomatizovaly jednotlivé krátké sledy pohybů, byly technicky zvládnuté, a cvičení mělo i výraz pro diváky a porotu, a nepostrádalo plynulost pohybu. I v případě, že nechcete na soutěž a cvičíte pro sebe, je cvičení velmi užitečné. Naplno cvičená kata je velmi náročné anaerobní cvičení, k tomu je rozhodující i síla a vytrvalost dolních končetin. I při kata reagujeme na soupeře jakoby útočícího na nás, tedy i napětí, dynamika a střeh a pohled cvičícího bude toto vyjadřovat-dojem reality, skutečného boje.
Já sama začínám cvičit druhým rokem, a je to pro mě velká výzva, cvičit lépe, zdokonalovat sebe, soustředit mysl na to, co zrovna dělám, zautomatizovat si jednotlivé pohyby, zlepšit fyzickou kondici. To vše pak funguje i v samotném životě, a zvládáte ostatní činnosti lépe. Naši trenéři jsou pro nás velkou motivací. Jejich osobní úspěchy na tomto poli jsou velké. A jejich trpělivost při opravování našich chyb či ukázněním upovídaných dětí také. Líbí se mi jejich přístup.
Je to také můj čas pro sebe. A pro moje syny. Věřte ale, že po prvních trénincích jsem nemohla vyjít schody. Umím japonsky počítat do deseti, nosím bílé kimono, a dostala jsem se k východní kultuře, která mě velmi zajímá.
Matoušková Věra